Věříte lékařům? Já už ne!
PROLOG
Tato kniha má spoustu kapitol a další, bohužel, stále přibývají. Předkládám vám k zamyšlení jen první tři z nich, protože, jak sami uvidíte, je to celkem nudné čtení.
Kap. 1: Angíny
Představte si, že jste v mládí postaveni před jasnou věc - vyoperování krčních mandlí, jiné řešení neexistuje. Kdybych snad nesouhlasila, potom: "Angíny budou stále častější, antibiotika přestanou zabírat."
V ordinaci nepadlo ani slovo o vlivu stravy (v 70. letech naprosto neznámý pojem).
Tenkrát jsem se naštvala, že si nenechám nic takového líbit. A začala jsem se otužovat studenou vodou a ještě víc sportovat. Můj stav se začal zlepšovat!
Kap. 2: Alergie
Představte si, že se po 27 letech normálního života náhle ocitnete před lékárnou s náručí přetékající různými léky a v hlavě vám zní řada doporučení lékaře, čemu je nutno se vyhýbat. A navíc povzbuzující prognóza: "Alergie jsou neléčitelné, váš stav se bude postupně zhoršovat."
V ordinaci nepadlo ani slovo o vlivu stravy (v 80. letech stále neznámý pojem).
Tenkrát jsem měla pocit, že se mi úplně zbořil svět, skončil život. Zničená oficiální "léčbou" jsem ji po pár letech odmítla a tím začala moje cesta k alternativním způsobům léčby mnohdy "nevyléčitelných" chorob. Můj stav se začal zlepšovat!
Kap. 3: Kandidóza
Představte si, že se po návštěvě lékaře ocitnete jako opaření z množství zákazů a příkazů, které převracejí život váš i vaší rodiny vzhůru nohama. A opět výhled do budoucna: "Stejně se sem budete pořád vracet, toho už se nezbavíte."
A zase nepadlo ani slovo o vlivu stravy (jak vidno ve 21. století stále naprosto neznámý pojem!).
Opět jsem byla zaskočená problémem, o kterém jsem do té doby neměla ani tušení. Ale po několika měsících nic neřešící chemické léčby jsem se kompletně přeorientovala na přírodní prostředky. A můj stav se začal zlepšovat!
Kap. 4: Deprese
Kap. 5: ???
EPILOG
Momentálně žádné chemické tabletky neužívám, snažím se zdravě jíst a cítím se stále lépe. Utratila jsem už ale desetitisíce korun za přípravky, které nehradí pojišťovna. Strávila jsem tisíce hodin zjišťováním informací, které bych raději získala uceleně od osob k tomu povolaných, studovaných...
Musím platit zdravotní pojištění, nechci si však otravovat organismus chemickými prostředky - jedinou oficiální možností "léčby". Nejen, že ve skutečnosti nevyléčí (neodstraní příčinu nemoci, jen potlačí její projevy), navíc mají spoustu vedlejších účinků (které je nutno opět potlačit). Potěšilo by mě alespoň poděkování od pojišťovny, že šetřím její prostředky...
Iveta Petrová
Komentáře
Chtěla bych se zastat lékařů,ale jen těch,kteří se snaží člověku, který k nim přijde s problémem pomoci.
jsou bohužel i takoví, kteří svým prístupem mohou i ublížit a nemoc se spokojeně šíří dál.
Poznala jsem už mnoho lékařů a někteří se opravdu snažili řešit moje problémy, jiní se mě snažili odbýt prášky, které nic neřešily a když to nepomohlo, dávali najevo, že si myslí, že si vymýšlím a nic mi není.
Pravda to nebyla, měla jsem celou dobu bacil, který ty problémy způsoboval a teprv ted· se začnu léčit.
Věřím, že lékaři,kteří budou mít zájem pomoci, také pomohou a s těmi druhými bych se už potkat nechtěla.
Musíme to brát tak ,že lékaři jsou taky jenom lidi a mají svoje problémy, jen mají daleko větší zodpovědnost, bohužel si to pořád ještě někteří neuvědomují nebo nechtějí uvědomit.
Vždycky jsem litovala, že není možné na chvíli své pocity lékaři předat, kdyby nemohl bolestí ani sedět, hned by věřil, že si člověk nevymýšlí a začal by se víc snažit.Snad. Musíme doufat,že se to zlepší,když si to někdy kruté zacházení nedáme my,pacienti líbit.
Naštěstí jeden můj bývalý spolužák z VŠ technického směru zrovna ukončil studium na medicíně řekl mi (u piva) že to spíše vypadá na kvasinky. Moje doktorka ale o tom nechce ani slyšet, a že když si prý chodím pro rady jinam, tak ať se tam chodím taky léčit.
Upřímně bych docela rád, ten kamarád to po několika stážích v nemocnicích ČR zabalil, a jel nejprve do Německa a pak do Austrálie.
V Čechách má prý většina starších kolegů hroznej přístup k pacientovým problémům. Jedná se o přístup ve stylu: "Neumřel, tak at je rád a drží hubu." Když se s párkem takových kolegů pohádal kvůli jejich chybným diagnozám, tak mu řekli, že po dvaceti letech mu už pacienti taky budou ukradený.
Teď žije v Austrálii a je spokojenej. Tamní systém prý nedovolí lékařům zakrnět, v práci jsou neustálé změny, občas je bez předchozího upozornění z něčeho přezkoušejí a dbají o jejich neustálé vzdělávání formou seminářů, školení a výměnných praxí (nebo jak se tomu správně říká). Dokonce mají na samostudium vyhrazenou část pracovní doby.
Věřím tomu, že ne každej doktor je špatnej, ale na jednoho "dobrého" doktora znám pět "flákačů-flegmatiků" doktorů.
nedá mi to a musím se ohradit -pracuji totiž jako lékařka.. Je mi líto, že nemáte žádné dobré zkušenosti, ale možná kdybyste se podívala líp kolem sebe, určite byste několik vděčných vyléčených našla. No, to je teď jedno. Rozhodně ale nesouhlasím s tím, že lekari jsou nevzdělaní!!! Ono totiž celé studium na Lékařské fakultě je nesmírně náročné (kdo nezažil, neuvěří!) a nových informací stále přibývá.
Není pravdou, že by se lékaři dál nevzdělávali - to, co vystudují na LF, je jen teoretický základ, ke kterému se musí doplnit atestace (=veliká zkouška) z konkrétního oboru (např. vnitřní lékařství, chirurgie, oční, kožní, ...a pod.), která sama o sobě vyžaduje odbornou praxi nejméně na 3 roky. Jednou atestací to ale nekončí- je potřeba i druhá, příp. i třetí, nádstavbová,.. jak v kterém oboru. Kromě toho je třeba neustále doplňovat znalosti jak z odborných časopisů (i zahraničních), tak účastí na sjezdech, konferencích, doškolovacích kursech.. Jak vidíte, je toho dost. (A celý život nás provází něco jako index, kde se většina toho všeho stále zaznamenává a kontroluje..) O průběžných zkouškách ani nemluvím..
Taky není pravda, že by lékaři žili z toho, kolik předepíší léků - naopak! Čím víc toho napíší, tím víc je pojišťovny "hubují", že "utrácí"..!!!
Co se týče alternativních způsobů medicíny, je pravda, že na lékařských fakultách se tomu moc pozornosti nevěnuje, ale v praxi je to už otázkou každého jedince, k jakému způsobu léčby se přikloní. Samozřejme všude platí, že léčba musí být vždy individuální, a i když jsou přijata některá všeobecně platná schemata, vždy se musí správný postup "ušít na míru". Člověk bohužel (nebo bohudík?) není stroj, který by fungoval naprosto stejně a pochopení jeho funkcí by bylo jednoduchou záležitostí- opak je pravdou! Jsme živé bytosti, a proto je někdy (často!)velice složité najít příčinu všech obtíží, natož pak zvolit správnou léčbu! Ale popravdě řečeno, na to, abychom si všichni (lékaři) mohli s každým pacientem v klidu a o všem popovídat, bychom museli mít úplně jiné podmínky práce - a teď ani tak nemluvím o penězích, jako spíš o celkovém pracovním stresu, přetížení, naditých čekárnách, nočních službách (kdy jste v práci celých 32 hodin!), o "Damoklově meči" v podobě revizních lékařů pojišťoven, nesmyslném a nekončícím vypisování nejrůznějších lejster, o nedostatečném technickém vybavení,... atd. atd. Nízký plat, kterým sotva uživíte rodinu, to vše jenom podtrhuje.
A to, že i někteří lékaři jsou arogantní a úplatní, je jen smutným důkazem toho, že i lékaři jsou "jenom lidé". To, jak se kdo chová, není výsledkem toho, co vystudoval, ale spíše toho, jak byl vychován a jaký je to člověk - ať dělá medicínu nebo třeba v lese kácí stromy - jen u někoho to je prostě víc na očích..
Nechci si stěžovat, mám svoji práci ráda. I když někdy se opravdu podobá spíše dobročinné činnosti, než zaměstnání..
Každopádně Vás moc prosím, abyste se taky zkusila podívat na problém i z druhé strany, třeba k nám budete shovívavější..
děkuji
Celozrnná rýže, natož jiné obilniny nebo celozrnná mouka, nic takového v obchodech neexistovalo. Ani celozrnné pečivo. Velice skromný byl výběr zeleniny.
Nebyla ani homeopatie, ani jsem neznala žádného léčitele. Vlastně bych těmto metodám tenkrát ani nebyla věřila. Musela jsem projít velmi dlouhou cestu, která často obrátila naruby moje původní přesvědčení.
Samozřejmě za naše nemoci nemůže jenom strava! Záleží v první řadě na psychickém naladění. Budeme-li jíst "normálně" s pevnou jistotou, že je to pro nás to nejlepší, budeme na tom lépe než vegetarián z donucení. Budeme-li žít skromným, neuspěchaným životem, bez zášti a závisti, nevadí, že se nedostaneme každý rok na "ozdravnou" dovolenou na přeplněné pláži.
Zastávám názor, že každému pomůže něco jiného, specifického zrovna pro jeho momentální situaci. O zdravém stylu života, myšlení, stravování, čištění organismu atd. už toho bylo napsáno mnoho. Právě na serveru DOKTORKA.CZ najdete nepřeberné množství informací o všech těchto oblastech.
Já jsem např. kdysi měla období úplně bez mléčných výrobků, ale nevyloučila jsem bílou mouku, protože to bylo v té době téměř nemožné. A přesto se to projevilo zmírněním alergie. A momentálně se živím zeleninou, obilím, luštěninami, ořechy, semeny, ale občas neodolám a dám si kus sýra nebo bílý jogurt. Vyhýbám se sladkým jídlům, ale často to nevydržím a dám si sušené ovoce. Snažím se dodržovat zásady dělené stravy a kupovat suroviny z místních zdrojů. Skoro nesolím, nesmažím. Jednou za několik měsíců si dám kuře nebo rybu. Přesto je každé jídlo jiné, chce to překonat konvence.
Zodpovědnost za každé rozhodnutí si neseme sami, já se hodně spoléhám na intuici. Ale na druhé straně všechno dělám s rozmyslem a neustále hledám další a další zdroje informací. Přiznávám, že je to zároveň můj koníček a chápu, že normálně vytížený člověk s jinými zájmy nemá šanci. Pak je třeba najít si několik! poradců, abychom měli pohled z více stran a z toho si vždy poskládat rozumný kompromis. Ne vždy je nejlepší to nejdražší.
Je třeba se konečně smířit s tím, že zdraví máme opravdu každý ve svých rukou!
a pod.nemocí čtenářky píší.Děkuji.Saša.
Příklad: asi rok mě bodalo u srdce, měla jsem pocit, že srdce je unavené. Na EKG se nic nenašlo. Nález byl až po úplném kolapsu.
Příklad: měla jsem pocit, že mé tělo neustále bojuje s nějakou nemocí, byla jsem abnormálně unavená. V krvi ani při výtěrech z krku se nic nenašlo. Až po 7 letech mi byl nalezen únavový syndrom.
Atd. atd. Pokud už mi bylo něco nalezeno, dostala jsem nějaké tablety, po kterých mi bylo spíš hůř nebo pomohly dočasně /na týdne, na měsíc, na rok... a pak se vše opakovalo/.
Tohle jsou prostě příklady toho, že striktně klasická medicína často selhává - někdy prostě máte pocit "unaveného srdce", "horkosti v břiše", "nedostatku krve" apod. Jenže pro doktora jste jenom LAIK - nebere v úvahu, že máte nějaké pocity dřív než má lékař nález na papíře se štemplem. Lékaři často zapomínají na dvě dost důležité věci 1./ nemocný člověk je také stresovaný člověk, potřebuje aby mu lékař po 2 h v čekárně věnoval více než 5 min monologu. 2./ Je to pacientovo tělo, má právo odmítnout navrhovanou léčbu, zeptat se dalšího odborníka apod. Tohle zní jako samozřejmost, ale co si máte myslet, když mnoha lidem u lékaře nechtějí sdělit ani jejich vlastní krevní tlak?????
Pro zajímavost, jak jsem situaci nakonec řešila já: byla jsem bez vážnějšího nálezu, ovšem denně mě bolelo v krku, uších, měla jsem velké problémy s pletí, s páteří, dělalo se mi špatně, když jsem pravidelně /+-15 min/ nejedla /bez nálezu cukrovky/, měla jsem naprosto ledové ruce a nohy, problémy s dechem, často mě bolel žaludek, prudké bolesti hlavy, potíže s ledvinami ----- když jsem byla už tak vyčerpaná, že jsem už nechtěla jít k žádnému lékaři, moje sestra mě donutila zajít k čínské lékařce /Češka, studovala 6 let/. Mně už bylo všechno jedno, byla jsem vyčerpaná už i psychicky. K čínské lékařce jsem šla dost nerada, nevěřila jsem, že by to mohlo fungovat. Byla jsem velice překvapená jak paní doktorkou /velice empatická, zodpovědná, inteligentní, vtipná - prostě skutečně ideální/, tak čínskou medicínou. Provozuje-li ji skutečný odborník, může Vám hodně pomoci. Vychází z toho, že se neléčí příznaky /např. bolest hlavy/, ale příčiny /např. bolest od ledvin, od jater, z horka ..../. Je to velice složitá věda, funguje už tisíce let, Češi z ní bohužel většinou znají jen akupunkturu. Z vlastní zkušenosti mohu vřele doporučit, jen pozor, kdo ji dělá, je to silná věc, hlupák by vás mohl i zabít.
Co je hlavně při léčení potíží důležité
1. uvědomit si bloky emocí ---- energie v těle
2. snažit se odpoutat trochu od nemoci, i když to není
lehké
3. hlavně: nečekat, že někdo udělá něco za vás - lékař vám může dát léky, ale vaše tělo nebo duše signalizuje, že něco s vámi není v životě v pořádku - je třeba zapracovat i na životním stylu, srovnat si osobní život, naučit se odpočívat /často to totiž neumíme!/
Velkou pomocí při nemocích i pro vývoj osobnosti je také etikoterapie /např. MuDr. Vogeltanz - viz web/
Jinak co se týče běžné západní medicíny - narazila jsem i na několik pravděpodobně dobrých lékařů - u všech jsem později zjistila, že jejich empatie a zodpovědnost vychází z neustálého studia, které není jen jednostranně zaměřené. U těch jsem nenarazila na onu pýchu toho, kdo ví, jak co v porouchaném stroji opravit. Oni totiž vědí, že člověk je složitý systém energií, že hodně věcí dokáže ovlivnit i prostý fakt, že se v životě cítímě spokojení a šťastní.
Hodně zdraví a lásky přeje Katka.
Nezapomeňte, že čím víc dáváte, tím víc dostáváte !!
Mimochodem výbornou institucí je asociace Nová Akropolis v Praze 2, Varšavská ulice. Když čtu jejich časopis, nechápu, čím jsem trávila celé roky studia, když to nejpodstatnější mě prakticky minulo.
Hodně síly všem nemocným přeje Katka: s nemocí nebojujte, není to váš nepřítel, to se jen ozývá tělo nebo duše, kterým ubližujete.
Když jsem byl v nemocnici na civilní sužbě, bylo to ještě horší. Častokrát jsem od těch horších slýchaval: "Ten se s tím tak piplá, já bych ho otevřel a pak by se uvidělo."
Když jsem jednou utrpěl při civilce zranění, tak mne sestra uvedla k ošetřujícímu lékaři doslova takto: "Pane doktore, dejte si záležet. Tenhle je náš."
Fakt je, že doktor byl příjemnej, vysvětlil mi co a proč bude dělat. U běžných pacientů se to moc nestávalo, spíš je zastrašoval černým doktorským humorem. Třeba při vizitě jsem slyšel: "Tak pane X, dnes si půjdeme do márnice vybrat nový prst. Ten váš vám totiž asi budeme muset ufiknout." Pacient to zřejmě nebral jako žert a zděšeně se ptal doktora, proč by mu ho měli uříznout. No a doktor mu odpověděl, že prej proto, že tam má zánět a kvůli tomu to nechce srůst. A ten zánět tam bude, dokud to nesroste.
Jo a ještě jedna poznámka k přetíženosti doktorů. Nevím jak je tomu v jiných nemocnicích, ale v té naší doktoři pracují tak 4 hodiny denně (mimo těch co operují). Ve zbývajícím čase se slejzaj na kafe a cígo a klábosej o všem možným nebo hrajou hry.
DOKUD NEBUDEME PLATIT LEKARUM PRIMO MY PACIENTI, TI NABUBRENCI SI NEUVEDOMI, ZE JEJICH UKOLEM JE NAM POMOCI.
Za 2 dny jsem zkončila v nemocnici s trombozou v celé noze a plicní embolií k tomu.
Tomu se říká přístup.
Preventivní prohlídky? Ha ha! Když přijdu včas, nic na mě nenajdou, protože se to ještě neprojevuje asi dost učebnicově. Proto chodím, až když to opravdu jinak nejde, jenže čekací lhůty na každé pitomé objednání a vyšetření jsou takové, že jenom z toho je člověku dost zle. Je ti blbě? Smůla, nejbližší termín je za měsíc, do té doby si třeba lez bolestí po zdech! Fakt těžko najít důvod, proč důvěřovat.
2,5 roku jsem chodila s velkými potížemi,přičítala jsem vše borelióze, která mi byla zjištěna. Mám príma obvodní lékařku, ta mi moc chtěla pomoci, posílala mě kam mohla, aby se se mnou něco zlepšilo.
Měla jsem bolesti kloubů, svalů,závratě,zvracení,šílená únava,bolest hlavy, bolestivé tlaky v dutině břišní...
Byla jsem tak zoufalá, že jsem se sama objednala k lékaři, kde jsem byla před léta (alergologie). Tam mi ruply nervy, plakala jsem, že se takto žít nedá, je to vyčerpávající. Následovaly podrobné odběry krve...výsledek lékaře vyburcoval, předal mě kolegyni revmatoložce. ZLATÁ ŽENA ! Nezaměřila se jen na svůj obor...začala prověřovat celé tělo!!! A zjistila! Ano, borelka tu je, je tu zbytnělý žlučník s kameny, zvětšená játra, slinivka stávkuje,následně i střeva...v těle žádné železo. Poslala mě k lékaři, který se zabývá tropickými nemocemi a na operaci žlučníku. To byla spolupráce!!! Hned jsem dostala léky, pečlivé vyšetření...dnes mám po operaci, nic mě nebolí, játra se změnšila, testy celkem v normě... Lékařka říká: všechny orgány spolu souvisí, musí se léčit celé tělo! Začínám žít po té dlouhé době zase normálně, díky tomu, že jsem se dostala k lékařce, která mi řekla, že vše dotáhne do konce !! Teď mě čeká přeléčení borelky, nadále budu brát Esenciále ..(úžasná věc) a moje obvodní lékařka tehdy byla bezmocná. Teď má radost, že jí nechátrám, já jsem vděčna, že existují lékaři, kteří neléčí jen to své....bez zjištění příčin. Díky lékařům AKI v Brně.
vyjímky tvoří doktoři,kteří nemají smlouvy s pojištovnou,tam se musí snažit pacientovi pomoct,jinak by příště nepřišel vzhledem k faktu,že platí vše ze své kapsy
Pro ostatní - tento hrdina, pro kterého je charakteristické nadužívání vykřičníků a zápasení s jazykem, je dealer EPAMu. Jako příklad takové úspěšné nemocnice bez smluv s pojišťovnou uvedl GHC, ve kterém se prý skutečně léčí. Jenže GHC provádí výhradně estetické výkony...
Neznáte někdo toho nevzdělaného hnupa,který si neumí přečíst ani internetové stránky?
Neznáte někdo toho nevzdělaného hnupa, který si neumí přečíst ani internetové stránky?
Když se podíváš do zrcadla, nemusíš se už znovu ptát.
Nebuď na něj zlý - už to, že dokázal najít web je pro něj jistě intelektuální výkon. A to, že si ho nedokázal pročíst,.... tak se mu asi nechtělo, no :D
Pane šrámek bylo by vhodné , kdyby jste upustil od svého úmyslu léčit lidi.
I tak přiblblé zdravotnictví,jako je to naše Vám neumožnilo nikoho léčit
Problém je v tom,že většina lékařů neléčí lidi,ale své mindráky a potom dochází k neštěstí.
- Odpovědět
Pošli odkaz