V ČR během pandemie 3x vzrostl výskyt úzkostí, depresí a riziko sebevražd
Sebevražda je komplexní důsledek mnoha faktorů:
- Omezování společenských kontaktů je sice jedna ze zásadních zbraní proti šíření viru SARS-CoV-2, ale zároveň vede k sociální izolaci a může přispívat k sebevražedným myšlenkám.
- Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemické situace může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví.
- Vliv ekonomického stresu je obecně spojen s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii či svépomocným skupinám vytváří systémové bariéry.
„K nárůstu sebevražd může dojít teprve se zpožděním. Pohled do historie pandemií a přírodních katastrof ukazuje, že často zpočátku dochází ke krátkodobému poklesu sebevražd a nárůst následuje až později,“ vysvětluje psychiatr Polikliniky AGEL Ostrava.
Sebevraždy si vyžádaly srovnatelné množství obětí jako fyzické projevy nemoci (potvrzuje to studie odborníků z roku 2010 zkoumající dopady epidemie SARS koronaviru z roku 2002). Zvýšená sebevražednost je sice nejviditelnější, ale zároveň jen jeden z mnoha nešťastných důsledků rozšíření koronaviru a následného nouzového stavu. Za zavřenými dveřmi bytů kvasí řada dalších, problémů: alkoholismus, domácí násilí nebo závažné psychické obtíže. Data o jejich rozsahu budou dostupná až zpětně.
„Velice ohroženou skupinou jsou děti, protože dlouho byly doma, bez kamarádů, bez koníčků.... Děti, kterým covid-19 sebral školní prostředí, čím dál častěji trpí úzkostmi, depresemi, sociální fobií i sebepoškozováním. Ti starší více uvažovali o sebevraždě,“ doplňuje MUDr. Ostatník. Nouzový stav byl pro studenty stresující, třetina měla deprese. V nouzovém stavu třikrát přibylo lidí s depresemi a úzkostí.
Co nám může pomoci předejít dopadům pandemie na naše duševní zdraví? „Například pohyb, pravidelné aktivity a koníčky, meditace, ale i práce a udržování společenských kontaktů v rámci zachování bezpečnostních opatření. Určitě je dobré se nebát obrátit na odborníka, pokud už si sami nevíme rady,“ radí MUDr. Stanislav Ostatník z Polikliniky AGEL Ostrava.
Jak můžete pomoci blízkému člověku, když existuje riziko pokusu o sebevraždu?
- Sledujte a zkuste rozpoznat varovné signály a příznaky.
- Komunikujte a ptejte se. Důležité jsou přímé otázky.
- Snažte se být pro dotyčného člověka oporou.
- Nezlehčujte jakékoliv varovné příznaky.
- Buďte pro dotyčnou osobu oporou.
- Vyhýbejte se alkoholu a návykovým látkám.
- Pomozte vyhledat pomoc profesionála (psychiatr, psycholog, psychoterapeut, lékař).
MK
Komentáře
Neposlouchat a nečíst zprávy a když už, tak si zachovat nadhled. Vždyť se "odborníci" předhání, kdo bude lidi šokovat víc než jeho "kolega". Uvědomit si, že tady nejde o zdraví, ale o KŠEFTY. Ti aši experti jsou ubožáci do jednoho, kšefty jsou i ta jejich útlocitná "psychická pomoc" pro některé slabší povahy, které se nechávají nachytat. 30 let se vydělává úplně na všem, a u zdraví a liských životů je to trestuhodné obzvlášť Uměle, plánovitě a vytrvale dělají ze zdravých lidí pacienty a ty pak léčí a léčí a léčí...donekonečna. Zdraví lidé přece zdravotnickým šmejdům jejich mamon - vily, pavilony, rezidence, paláce...nepřinesou, jedině nemocní! A když nejsou, tak si je prostě naši odborníci" vyrobí a neštítí se vůbec ničeho,Hippokrates by nevěřil svým očím a uším, kdyby se probudil.
- Odpovědět
Pošli odkaz