Reklama

14 důvodů, proč bychom měli v obcích i na zahradách všichni vysazovat stromy

I jeden vysazený strom má schopnost v budoucnu ušetřit nám mnoho peněz, velmi výrazně zlepšit životní prostředí a poskytnout kvalitní hnojivo, zdravé plody či dřevo. Navíc vysazením stromu může každý člověk pomoci bojovat proti masivnímu vymírání hmyzu a ptáků ve světě. Stromy kolem nás ovlivňují pozitivně nejen naše zdraví, ale i zdraví celé planety.

1. Stromy v obci poskytují stín a mají v létě ochlazovací funkci a prospívají jako bezplatná výkonná klimatizace.

Čím méně stromů v obci, na náměstí či zahradě, tím větší horko a sucho v parných letních  dnech.

Pracovníci odboru životního prostředí královéhradeckého magistrátu zkoumali a měřili pomocí termokamery, jaké jsou skutečné teploty konkrétních míst a jaký vliv má na teplotu okolí vzrostlá zeleň.

Naměřené teploty v Hradci Králové 22. července 2015:
teplota vzduchu 36 stupňům Celsia,
teplota střech domů - 63 stupňů Celsia,
na krátko pokosené trávníky - 53 stupňů Celsia,
osluněné fasády domů - 45 stupňů Celsia,                                                                                                                                                                                                                  dlažba Velkého náměstí - až 55 stupňů Celsia,
silnice a chodníky v centru města - kolem 50 stupňů Celsia.
teplota povrchů alejí je ve stejnou chvíli o 20 stupňů Celsia nižší než teplota vršků domů.

Reklama

Přední český odborník na problematiku sucha Jan Pokorný říká:
“Jeden vzrostlý strom dobře zásobený vodou chladí v horkém počasí výkonem srovnatelným s několika klimatizačními jednotkami. Ty spotřebovávají elektřinu a fakticky ohřívá své okolí (podobně jako lednice). Strom své okolí chladí a skupenské teplo se z vodní páry uvolní na chladných místech a svlaží je rosou.“

2. Stromy v zimě šetří peníze a snižují náklady na vytápění tím, že zmírňují vítr.

Čím méně stromů v obci, na náměstí či zahradě, tím větší vítr a zima v chladných zimních dnech.

Na základě série počítačových modelů zjistili výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie,
že odstraněním všech stromů se může až dvakrát zvýšit rychlost větru v ulici. Zatímco nějakých patnáct kilometrů za hodinu je ještě příjemně svěží větřík, ve větru vanoucím rychlostí 30 km/h se už chodí těžko. Stromy také sehrávají zásadní roli ve směrování a rozrušování větrného proudění.

Právě profukování může ovlivnit až třetinu spotřeby energií v obytném domě. Vědci spočítali, že odstranění všech stromů z okolí domů v jejich modelu běžně vychylovalo spotřebu energií na vytápění o 10 % v zimě a zhruba 15 % spotřebu energií na klimatizaci v létě. Tuto dobrou službu vykonávají i stromy zbavené listí. I holé větve hrají roli. Každá překážka bere větru sílu, takže i opadavé stromy mají ve městě své místo.
Souvislý pás stromů dokáže zpomalit rychlost větru až o 90 %. Stromy tak omezují víření prachu vlivem silných poryvů větru. Největšího efektu je možné dosáhnout, pokud stromy rostou na zatravněné ploše - prach usazený na trávníku se už znovu nevíří.

3. Stromy zachycují prach a škodliviny uvolňované do ovzduší především automobilovou dopravou.                                

Vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu stromy pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.

4. Stromy zadržují vodu v půdě, brání jejímu vysychání, zvlhčují vzduch a jsou přirozeným nepřítelem povodní.

Kořenový systém stromů přirozeně zadržuje vláhu v půdě, čímž pochopitelně brání jejímu vysychání. Dřeviny dokážou vodu zadržovat a následně odpařovat, a tím zvlhčovat vzduch, který se lépe dýchá než suchý vyduch ve vyprahlé krajině. V období vydatných deštů kořenový systém stromů dokáže pojmout a zadržet velké množství vody, což může mít  pozitivní ochrannou funkci před povodněmi. Když v obcích místo parků vzniknou parkoviště a jiné celistvé betonové či asfaltové plochy, nemůžeme se divit, že kanály jen při trošku prudším dešti nestíhají. Voda v krajině bez stromů nemá „přirozeného nepřítele“.

 

5. Stromy mohou být zdrojem kvalitní potravy pro lidi, ptáky, savce i hmyz včetně silně ohrožených včel.

Pupeny, květy, listy i plody mají mnohé využití jak pro lidi, tak pro zvěř. Např. vzrostlá třešeň může poskytnout ročně ovoce v hodnotě několika tisíc korun (při současné cenně přes 100 Kč/kg). I pokud ji nestihnete sklidit, tak je její hodnota pro ptactvo a životní prostředí každoročně velmi vysoká.

6. Stromy jsou nezbytně důležité pro hnízdění ptáků a poskytují úkryt rozličným živočichům.

Jediný strom je domovem tisíců dalších druhů rostlin a živočichů. Od mikroskopických vířníků osidlujících vodu zadrženou v paždí větví a dutinách pařezů, přes různá vývojová stádia hmyzu, obojživelníky a ptáky až po savce. Nejvíce hmyzích druhů u nás je vázáno na duby. Na jednom dubu najdeme 500 až 1000 druhů hmyzu, z nichž třetina bývá vzácných.

7. Rozmanitost listnatých a jehličnatých stromů zkrášluje krajinu, zahrady i obce.                                                           

Lavička pod stínem stromu může být skvělým místem odpočinku či sousedského setkávání. Domeček v koruně stromu či houpačka na stromě zanechává v dětech nezapomenutelné vzpomínky na dětství.

8. Opadané listí z lisnatých stromů na podzim je zdroj cenného biologického materiálu, který:

- lze využít pro tvorbu obecního či soukromého kompostu
- jako mulčovací materiál ke kmenům stromu či na záhony (mulč udržuje vlhkost v půdě, chrání rostliny před mrazem, trvalkový záhon zasypaný ochrannou vrstvou listí je zároveň ideálním zimním útočištěm pro užitečný hmyz - například slunéčka, která konzumují mšice.)
- je důležitou potravou pro žížaly a půdní organismy, které zlepšují kvalitu půdy
- ponechané listí na půdě je rychle rozloženo a obohacuje půdu o důležité živiny
- poskytuje úkryt hmyzu, který je důležitou potravou pro ptáky ( V Německu za posledních 27 let zmizely tři čtvrtiny všeho hmyzu, u nás též dochází k masivnímu úbytku hmyzu, který je pro život na planetě nepostradatelný) a dalším živočichům.

9. Vhodně zvolené stromy s hlubokými kořeny zpevňují svahy a zabraňují erozi a sesuvům půdy.                                 

Svahu, který není zpevněný kořeny stromů a křovin, hrozí v období dlouhotrvajících dešťů sesuvem.

10. Stromy po ukončení svého života poskytují cenné dřevo.                                                                                                      

Pokud nejsou poraženy na dřevo a nechávají se zetlít, poskytují v dutinách útočiště ptákům, savcům i hmyzu, jsou důležité pro mnohé rostliny, které jsou na něj vázány (mechy, lišejníky, houby,...)

11. Stromy zhodnocují majetek

V praxi se prokazuje, že zeleň zvyšuje atraktivitu měst a obcí a také hodnotu nemovitostí. Cena bytů s výhledem do zeleně může být až o desítky procent vyšší, než je obvyklá cena v příslušné lokalitě. Velký vzrostlý strom může hodnotu pozemku svýžit o statisíce, ovocné stromy o desetitisíce.

12. Stromy mají pozitivní vliv na zdraví                                                                                                                               

Snížení prašnosti a zvýšení vlhkosti vzduchu příznivě působí na zdraví lidí, zejména na dýchací cesty. Pobyt v přítomnosti stromů dokáže snižovat stres. Listy, jehličí, pupeny, květy i plody stromů se po mnoho let úspěšně používají v lidovém léčitelství.

13. Vysazení stromu je skvělá investice.

Za minimální náklady máte možnost výrazně ovlivnit pozitivně životní prostředí pro sebe, ostatní lidi, živočichy i rostliny. Málokterý jiný skutek člověka má tak dlouhodobý pozitivní dopad na svět.

14. A nakonec nesmíme zapomenout na to nejdůležitější: Stromy nám poskytují kyslík, který dýcháme - základní podmínku života na Zemi. Bez stromů by na Zemi neexistoval život.

Reklama

Komentáře

To je jasné... (Po, 20. 11. 2017 - 13:11)
Aby se tam dalo dobře žít... Jen hlupáci a lidé bez mozku zbytečně poráží stromy, které mají mnohdy větší hodnotu než oni... :-D
Roman (Pá, 1. 12. 2017 - 12:12)
Abychom nemuseli jíst jen polská jabka plná pesticidů.
:) (Pá, 1. 12. 2017 - 14:12)
Aby se tam dalo dobře...Asi to s námi nebude tak hrozné. Jak byla vichřice, bohužel popadalo u nás i několik stromů. A zarazilo mne, že i mladí se zastavovali a litovali, že tam už ty stromy nejsou.
Katka (Pá, 1. 12. 2017 - 17:12)
Asi to s námi nebude tak...Litují mnozí, ale málokdo jde a vysadí nový strom a pak se o něj stará. U nás v obci se kolem polních cest z dotací vysadilo plno stromů, ale většina uschla. Stejně tak, když někdo dostane povolení strom porazit, tak musí vysadit nový - vysadí ho, ale už nikdo dál nekontroluje, jestli se strom ujmul a jak se mu daří. A na zahradách dost často lidé velké stromy kací, aby nestíniyl bazénu a nepadalo do něj listí. Když si někdo na zahradě vysadí nový strom, tak je to většinou nějaký zákrsek. Vysokokmeny již nikdo nechce, přitom ty jsou pro hnízdění pláků a jejich výživu nejdůležitější. Pak ještě křoví.
Ale je pravda, že mladí lidé mají k divoké přírodě lepší vztah. Nepovažují spadané listí za bordel. Jen jim chybí akčnost. Ta ale může přijít s věkem. Doufejme.
Johana (Ne, 21. 1. 2018 - 22:01)
Jenom je potreba vedet, kam ktery strom vysadit. Treba to, ze i lide i v nadmorske vysce do 400 m. Nad morem vysazuji smrky ci je vysazuji do svazitych pozemku, je spatne. Smrkum se dari az tak od 1000 m nad morem. Podobne to ted v suchych oblastech nedava borovice.
Kateřina (Pá, 5. 4. 2019 - 10:04)
Svahy podél cest výborně zpevňují např. lísky. Bohužel u nás je lidi kácí a buď svahy nechají holé ohrožené erozí a sesuvem nebo vysazují smrky, které živoří a hrozí vyvrácení.
Magda (Po, 19. 2. 2018 - 12:02)
Jenom je potreba vedet, kam...A co je teda dobré sázet v nižších suchých polohách?
No (Po, 19. 2. 2018 - 13:02)
To, co tam odjakživa rostlo.
Péťa (Po, 19. 2. 2018 - 21:02)
Každý strom patří z geografického hlediska do jiné nadmořské výšky.Na hory patří jehličnany jaklo smrky nebo borovice,do nížin patří listnáče jako je dub,buk,lípa nebo habr.Bohužel hloupý člověk to stále častěji dělá opačně.A druhý problém je,že ono skoro není kam vysazovat.Já jsem si doma v květníku vypěstoval kaštan,který jsem našel hezky naklíčený.A i přesto,že jsem z malé vesnice tak skoro není kam zasadit.Každý kousek půdy někomu patří.Na obecní pozemek nemůžu,obec všechno hlídá a pro velký strom není stejně místo.A všechny ostatní pozemnky v okolí jsou soukromé a tam je to zcela nemožné.Každá škarpa,každá mez-všechno někomu patří.A když najdu pozemek na kterém by nikdo neprotestoval tak je tam zas třeba elektrické vedení nebo jiná překážka.Není to jednoduché.
Jana (Po, 26. 3. 2018 - 09:03)
Letos mi přijde, že se spíš hodně kácí než vysazuje, aspoň ve středních Čechách mi to tak přijde. K tomu ty polomy. Já plánuji vysadit na zahradě další jedlé keře (pro nás i pro ptáky)
Viktor (St, 4. 4. 2018 - 07:04)
Ono taky je třeba vědět, co nesázet. Třeba bych rozhodně nedoporučoval nikde sázet lípu zelenou - Tillia euchlora nebo jiné exotické lípy - při květu krásně voní, ale mají málo nektaru - přilákají čmeláky a včely, avšak ty se tam nenakrmí a hladoví umírají pod touto lípou. Naším národním stromem, který je pro včely užitečný a pro lidi léčivý, je lípa srdčitá neboli malolistá - Tilia cordata či lípa velkolistá - Tilia platyphyllos.
Reklama