Reklama

Solanková koupel zaplaví tělo energií

Solankové koupele lze doporučit především při léčbě kožních chorob (lupénka, neurodermitis, akné, podražděná kůže), revmatu, kloubních onemocnění a ženských chorob, při pooperační rekonvalescenci, dětem trpícím na infekce, k posílení imuinitního systému a pročištění těla.

Solanková koupel není vhodná při akutním revmatickém onemocnění nebo zvýšené teplotě. Kdo má kardiovaskulární problémy, měl by být zvlášť opatrný a poradit se o možnosti koupele s lékařem nebo léčitelem.

Chcete-li plně využít léčivých vlastností solankové koupele, měli použít nejméně jednoprocentní solankový roztok. To znamená přibližně jeden kilogram soli na plnou vanu. Čím vyšší koncentrace soli, tím větší účinek: působením osmotického tlaku tělo vylučuje póry kyseliny a přijímá ionizované zásadité minerály. Osmotické a ionizační podněty podporují přirozený růst buněk a způsobují hluboké změny v buněčném metabolismu. Během solankové koupele navíc dochází k rezonanci mezi orgány a vibračním vzorcem přírodní solanky, což aktivuje přirozený regulační mechanismus, takzvanou homeostázu. Tím se obnovuje rovnováha fyziologických tělesných funkcí.

Teplota vody při solankové koupeli by se měla udržovat kolem 36 až 37 °C, což odpovídá naší tělesné teplotě. Nejlepší je solanku napřed rozpustit rovnou ve vaně nebo ve kbelíku. Do vody již nepřidávejte žádné oleje, mýdla ani koupelové pěny. Koupel by měla trvat asi 20 minut. Její účinek posílíte jemným masírováním kůže lufou nebo měkkým kartáčem z přírodního materiálu (postupujte od končetin směrem k srdci). Po koupeli nechte vodu z pokožky odpařit - nenanášejte na ni žádné krémy.

Solanková koupel celého těla může zatěžovat krevní oběh, neboť představuje relativně náročnou formu vnější solankové terapie, iniciující rozsáhlé sebeléčebné procesy. Proto si po koupeli oblékněte teplý župan, přikryjte se pokrývkou a půl hodiny vleže odpočívejte.

Reklama

Zdroj: Josef Neumayer - Sůl, voda, světlo, nakladatelství Eminent

Reklama

Komentáře

Reklama