Ptačí chřipka hrozba pro lid - ano či ne

Řada vědců je podle biologa Jaroslava Petra k možnosti mutace
viru ptačí chřipky skeptická. Příchod pandemie však i on považuje
za velmi pravděpodobný, nemusí ji však vyvolat virus H5N1. Naopak
britský virolog John Oxford upozornil na to, že by pandemie ptačí
chřipky mohla přijít do 18 měsíců. "Je to o čarování z křišťálové
koule," komentoval tento odhad epidemiolog Jan Kynčl ze Státního
zdravotního ústavu. Nástup pandemie ptačí chřipky podle něj
výrazně oddaluje masové vybíjení drůbeže, v Asii již byly
usmrceny stamiliony zvířat.


Za kolektivní psychózu označil paniku kolem ptačí chřipky
biolog a esejista Stanislav Komárek. Společnost podle něj nic
reálně neohrožuje, ale v člověku jsou zabudovány psychické
mechanismy, které si strach žádají. Proto si zdroje obav vyrábí.
"Ptáci přilétají s viry, teroristé s bombami a všichni nám chtějí
rušit naši idylu, v podstatě se ale nic neděje," ironicky
komentoval Komárek současnou situaci.


Podobně jako ptačí chřipky se v posledních letech svět bál i
nemoci šílených krav či nemoci SARS, která způsobovala těžké
zápaly plic. Panika kolem nemoci šílených krav vypukla v roce
1996 a celkem bylo vybito 200.000 kusů dobytka. Vědci varovali
před tím, že požití vnitřností nemocných zvířat může způsobit u
lidí vážné degenerativní onemocnění mozku, takzvanou variantní
Creutzfeldt-Jacobovu nemoc. Tato nemoc si dosud vyžádala přes 150
lidských životů.


V roce 2003 děsilo lidstvo onemocnění SARS, celkem na ně
zemřelo převážně v jihovýchodní Asii téměř 750 z více než 8000
nakažených. Odborníci vyčíslili veškeré ekonomické ztráty
způsobené touto nemocí, včetně ztráty na cestovním ruchu, na 40
miliard dolarů (920 miliard korun). Světová banka odhadla, že
škody roční pandemie ptačí chřipky by světové ekonomice způsobily
ztráty ve výši 800 miliard dolarů (téměř 19 bilionů korun).


Podle odborníků lze ale jen těžko soudit, zda přijímaná
opatření nejsou přehnaná. Nikdo totiž neví, jak by se nemoci
šířily bez těchto razantních kroků. Jejich kritici připomínají
takzvanou prasečí chřipku na konci sedmdesátých let minulého
století. Paniku ve Spojených státech tehdy rozpoutala smrt
jednoho vojáka. Politici vyzývali k hromadnému očkování, které
ale skončilo fiaskem. Nepodařená očkovací látka tehdy údajně
zabila či poškodila více lidí než samotná chřipka.


"Vždycky je problém u takových virů, které mají rezervoár ve
zvířatech, jsou nebezpečnější a mohou rychle mutovat," vysvětlila
viroložka Jitka Forstová z Přírodovědecké fakulty Univerzity
Karlovy. Zvířecí viry stáli podle odborníků za všemi zmiňovanými
chorobami.


Ptačí chřipka se šíří v řadě evropských i asijských zemí.
Virus byl již identifikován i v Nigérii. Právě jeho šíření v
Africe se odborníci bojí nejvíce. Podle Forstové v Evropě jeho
přenos mezi lidmi vzhledem k důkladným bezpečnostním opatřením
nehrozí.


Karel Čada - ČTK