Reklama

Na Parkinsonovu nemoc může upozornit i neobvyklé zmenšení písma

Parkinsonova nemoc není jen onemocněním seniorů. Podle docenta Jana Rotha z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice má řada pacientů první obtíže už po třicítce a každý desátý je mladší čtyřiceti let. V Česku postihuje nemoc až 16.000 lidí.

První příznaky bývají netypické: bolesti ramen a zad, pocity tíže rukou a nohou, poruchy spánku a neobvyklé zmenšení písma. 

 

"Postižení ani lékaři si příznaky s tímto vážným neurologickým postižením mnohdy nespojí. Léčba tak začíná, až když se objeví také třes, ztuhlost, zpomalené pohyby a poruchy stoje i chůze," řekl ČTK Roth. Problém vidí i v tom, jak se na nemocné dívá veřejnost. 


Třes a ztuhlost rysů vyřazují nemocné s běžného kontaktu. V pokročilém stadiu může být demence, ale většina pacientů jen tak působí. Vnímají reakce okolí. "Až 80 procent sdělení je mimikou, pohledem, že slova chápu. U nemocných tako odezva není. Je to jakoby si nasadili sádrovou masku, která nedovolí reagovat," popsal lékař. Situace je těžká pro nemocného i jeho rodinu, která o něj pečuje. 


Příčinou onemocnění je odumírání mozkových buněk, které tvoří dopamin. Léčba spočívá v jeho dodání. Roth zdůraznil, že pacient si nemoc nezavinil, stravou, prací, ani zlozvyky. Riziko zvyšuje jen věk. 


Pocity nemocného popsal člen výboru Společnosti Parkinson Pavel Kneř, u něhož se onemocnění projevilo v 31 letech. Tři roky trvalo, než se diagnóza potvrdila. Obtíže při pohybu přirovnal situaci, kdy zdravý člověk jde po mořském pobřeží v písku. Nemocný jde jakoby po pás ve vodě. Ovládání ztuhlých rukou přirovnal Kneř k úkolu, kdy si člověk v tlustých palčácích má zavázat tkaničky u bot. 


"Učíme pacienty, že se nesmějí vzdát. Nervové spoje nejsou přerušené, pouze je spoj vypnutý a jde o to, jak ho znovu zapojit," zdůraznil lékař. 


Léky zabírají zhruba deset let, pak už se tělo neumí vyrovnat s kolísající hladinou dopaminu. Lék místo zklidnění vyvolává náhlé pohyby, které pacient nedokáže ovlivnit. Pomohlo by plynulé podání léku ve formě náplasti. Ta je ale tak drahá, že by si ji podle Rotha mohla dovolit jen rodina milionáře. Ochranný limit placení poplatků do 5000 korun za rok pacientům nepomůže: do limitu se počítá nejlevnější léčba, což cenu náplasti pokryje jen z malé části. 


Roth ocenil, že léčbu za pomoci neurostimulátoru za 1,1 milionu korun hradí zdravotní pojišťovny v plné výši. V Česku už má tento přístroj voperováno asi 120 lidí. Podle Rotha není léčba vhodná pro každého, určitě ji ale dostane každý, kdo ji potřebuje. 


Problémy pacientů i jejich rodin připomene Světový den Parkinsonovy nemoci 11. dubna. Společnost Parkinson připravila na tento den benefiční koncert a v následujícím dni vystoupí pacienti na horu Říp. 


Zdroj: ČTK

Reklama
Reklama

Komentáře

Alena (So, 12. 4. 2008 - 22:04)
Zajímalo by mě, kdo vkládá články na tento server (je to server?)? Proč zde není nic o spánkových potížích, a to nejen o nespavosti, ale i o hypersomnii, o syndromu neklidných nohou a periodických pohybech končetinami ve spánku - u posledních dvou také chybí dopamin a nemocní berou večer antiparkinsonika. Protože trpím posledním problémem, něco už o něm vím, pokud by někdo napsal něco zásadního - nevím, jestli to zde objevím, můžete mi dát echo na e-mail: a.do"seznam.cz? Díky, Alena
Reklama