Larvy léčí nemocné

"Vypadala jsem asi vyjukaně. Říkala jsem si, že si o mně asi
myslí, že už jsem tak trochu senilní," říká jednaosmdesátiletá
Phyllis, která má cukrovku. "Ale bylo to úžasné. Občas jsem sice
měla pocit, že začnu křičet, byla to strašná bolest, ale hned
první noc poté, co mi je dali na nohu, se zmírnila."


Možná to zní příšerně, ale vychází najevo, že larvy jsou
obdivuhodně výkonné pokud jde o čištění infikovaných ran, z nichž
vyžírají odumřelou tkáň a vybíjejí bakterie, které mohou bránit
procesu hojení.


Léčba pomocí larev má ve skutečnosti dlouhou historii.
Napoleonův vojenský chirurg popsal jejich léčivé schopnosti už
před 200 lety. Nasazovány byly i za americké občanské války a v
zákopech první světové války.


S objevením moderních antibiotik ve 40. letech minulého
století ale larvy skončily v pomyslné lékařské popelnici.


Teď nová generace lékařů, která chce omezit nasazování
antibiotik, znovu oprášila kouzlo těchto živočichů. Někteří jsou
přesvědčeni, že larvy jsou jedním z nejúčinnějších prostředků
léčby ran infikovaných zlatým stafylokokem (Staphylococcus
aureus; MRSA), odolným proti methicilinu.


Ve snaze přesvědčivě dokázat užitečnost larev, rekrutuje
doktorka Pauline Raynorová z Yorkské univerzity po celé Británii
600 pacientů pro dosud největší světový experiment s larvami.
Její tříletou studii bedlivě sledují lékaři a specialisté na
léčení ran z celého světa.


Třetina náhodně vybraných pacientů bude léčena volně
ponechanými larvami, které bude na ráně přidržovat obvaz; další
třetina larvami umístěnými v gázovém sáčku; a poslední třetina
hydrogelem, který se používá při standardní terapii čištění ran.


Většina pacientů zatím propadá nadšení - jakmile se jim
dostane ujištění, že sterilizované larvy mšic se nezavrtají do
zdravé tkáně.


"Tyhle larvy mají zájem jen o odumřelé a nezdravé tkáně. Než
by začaly obírat zdravou část nohy, spíš se začnou požírat
navzájem," vysvětluje doktorka Raynorová. "Někteří pacienti
zjevně nejsou úplně nadšení, ale zjistili jsme, že většina je
ochotna se studie účastnit. Není to v tom, že by byli zhnusení."


Když jsou larvy aplikovány na ránu, jsou drobné, ale postupně
dorůstají až do velikosti půl centimetru.


V dlouhodobé perspektivě by mohly larvy díky tomu, že se rány
v jejich "péči" hojí rychleji, ušetřit pacientům spoustu bolesti
a vládám spoustu peněz.


Jen Británie vynakládá zhruba 600 milionů liber (25,7
miliardy korun) ročně na léčbu vředů na nohou, jimiž trpí jedno
procento obyvatelstva, a které mohou přetrvávat celá léta.
Tradiční léčba může trvat měsíce, zatímco terapie pomocí larev
představuje obvykle jen dvě nebo tři "sezení", každé v délce tří
dnů.


Podle doktora Kosty Mumcuoglua z fakulty medicíny Hebrejské
univerzity v Jeruzalémě, který praktikuje terapii s pomocí larev
od roku 1996, mezinárodní zájem o tuto léčbu rychle roste.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug
Administration) podle něj schválil larvy jako "medicínský
prostředek" a v Británii jsou v rámci Britské národní
zdravotnické služby (Britain's National Health Service) k mání na
předpis.


Doktor Mumcuoglu je prezidentem Mezinárodní společnosti pro
bioterapii, která podporuje lékařské využití živých organismů k
léčbě chorob, včetně pijavic k odstraňování překrvenosti v
plastické chirurgii či včelího jedu k léčbě revmatismu. Odhaduje,
že v současnosti používá larev k léčbě 2000 odborníků a více než
20.000 lidí bylo od poloviny 90. let s její pomocí léčeno -
především v Británii, Německu, USA a Izraeli.


Díky tomu začaly vznikat společnosti, chovající chirurgický
druh larev much. Jsou produkovány ze sterilizovaných muších
vajíček a jedna várka larev potřebná k léčbě jedné rány se
prodává za zhruba 80 až 100 liber (zhruba 3400 až 4300 korun).


Zdroj: ČTK/Reuters