Vidí v ní doplněk medicíny konvenční, který v méně rozvinutých zemích hraje klíčovou roli. Státy by ji podle WHO měly integrovat do svých zdravotnických systému za předpokladu, že budou schopny zajistit kontrolu bezpečnosti, účinnosti a kvality včetně regulace reklamy a kontroly vzdělávání. Upozorňuje také na možné finanční úspory.

Podle WHO používá alternativní medicínu přes 100 milionů z přibližně 740 milionů Evropanů. Zároveň organizace upozorňuje na rizika, jako jsou nekvalifikování praktici alternativní a tradiční medicíny. Jejich zavádějící informace nebo chybné či pozdní diagnózy vedou k selhání nebo odmítnutí konvenční léčby. Nebezpečné mohou být také nekvalitní, pančované nebo padělané výrobky s možnými vedlejšími účinky. Varuje také před podezřelými prodejními či vzdělávacími akcemi.

V současné době nefunguje v Česku žádná organizace zastřešující celou oblast léčitelství. Jednotlivé svazy sdružují osoby zabývající se jednotlivými oblastmi alternativní medicíny. Podle biotronika Tomáše Pfeiffera z profesní komory Sanátor nelze jistou míru regulace odmítnout. “Musí vzniknout na bázi komunikace mezi těmi, kterých se bude týkat, aby nedocházelo pod pláštíkem regulace ke snaze tyto obory potlačovat,“ řekl ČTK.

Odborná veřejnost podle něj ale nemá o alternativní medicínu zájem. “Současné nastavení odborné zdravotnické veřejnosti je takové, že každý léčitel je podvodník. Jde nám o to, aby se poměry narovnaly,“ dodal.

Zákon o léčitelích, který připravuje ministerstvo zdravotnictví, by měl zavést registraci léčitelů nebo povinnost vedení dokumentace. Počítá také s postihem těch, kteří budou provozovat léčitelství bez oprávnění nebo povinností nahradit způsobenou škodu. Návrh zákona o léčitelství je připraven, nyní je ve vnitřním připomínkovém řízení, řekla ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. S regulací léčitelství ministerstvo přišlo poté, co Česká televize odvysílala dokument o pražském centru alternativní medicíny Aktip.

“Léčitelé by měli splňovat základní předpoklady pro osoby vykonávající činnosti v oblasti péče o zdraví, jako je například bezúhonnost nebo zdravotní způsobilost,“ popsala mluvčí. Dodržovat by měli také základní principy informovaného souhlasu pacienta, který ale podle mluvčí nemusí být písemný.

Ministerstvo chce také mít možnost přezkoumat, jestli léčitelé pacienta svou činností nepoškodili. Zřejmě tak budou muset vést dokumentaci o použitých metodách, doporučeních pacientovi nebo vydaných produktech.

“Z reklamy na jejich činnost by mělo vyplývat, že nejsou poskytovateli zdravotních služeb, a tedy poskytované služby nejsou poskytované podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů,“ dodala Štěpanyová.

Zdroj: ČTK