Vědci hledají netoxickou léčbu rakoviny - nadějí by mohly být bílkoviny a tuky

Na vzestupu je personalizovaný přístup a využití imunity
Každý nový pokrok v oblasti vývoje léčby rakoviny je vítaný. To platí po celém světě. Ovšem vzhledem k tomu, že spousta současně využívaných protinádorových přípravků má poměrně vysokou toxicitu, objevuje se v poslední době silnější snaha najít takový lék, který náš organismus zatíží co nejméně. V současnosti využívaná protinádorová léčba totiž může mnohdy zapříčinit různé akutní toxické a nežádoucí projevy, jakými jsou třeba anémie nebo poškození funkce jater. Za jednu z nejnáročnějších cest léčby rakoviny se považuje chemoterapie, jež sice poškozuje rakovinové buňky, ovšem zároveň při ní trpí i další orgány. Proto se vědci snaží hledat léčebné cesty, které budou méně chemické.
„Léčba zhoubných nádorů, které se označují pojmem rakovina, zaznamenala v posledních letech mimořádný pokrok. Za nádorové bujení je ve velké míře zodpovědná porucha na úrovni genů, což znamená, že se nejedná o jedno onemocnění (rakovina), ale o to, že každé onemocnění je unikátní a v budoucnosti se bude unikátně léčit, a to s co nejmenším zatížením pro organismus člověka. Od toho se odvíjí takzvaná precizní a personalizovaná onkologie, jež je na vzestupu. Znovuobrození zažívá rovněž imunoterapie využívající ke zničení zhoubných nádorů vlastní imunitní systém člověka,“ popisuje trend přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze Luboš Petruželka.

S rakovinou by mohly zatočit i prosté proteiny nebo lipidy
Vědci také přicházejí se zcela novými nápady, jak s rakovinou bojovat za minimálního využití drastické chemie. A to i v Česku. Jednou z inovativních myšlenek je využití fosfolipidů, což jsou takzvané hodné tuky. Sedmatřicetiletý Jakub Staszak-Jirkovský postavil na napodobení jejich fungování v lidském těle léčbu, kterou si nechal patentovat. „Fosfolipidy najdeme třeba ve vejcích, v sóji nebo rybím tuku a jedná se vlastně o zcela přirozeně se vyskytující látky, které tvoří nedílnou součást buněčné membrány živočišných i rostlinných buněk. Částečně laboratorně modifikované fosfolipidy dokážou podle našich výsledků fungovat jako molekuly schopné zpomalit množení rakovinových buněk, způsobit jejich usmrcení anebo podpořit reakci lidského imunitního systému v selektivním útoku na nádor,“ vysvětluje Staszak-Jirkovský, jenž založil pro svou iniciativu biotechnologický start-up Machavert Pharmaceuticals. Ten nyní pracuje ve svých amerických laboratořích v Coloradu na poslední fázi preklinickeho vývoje léku, než vstoupí do procesu klinickeho schvalování a testování na prvních pacientech. Léčivo, které staví na zcela netradičním využití tuků, předznamenává přelomovou léčbu, jež by měla být pro člověka v porovnání s jinými chemickými metodami prakticky netoxická.
Způsob, jak léčit rakovinu a nezatížit přitom organismus, hledají i brněnští vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Jejich objevem se stal protein apoferitin, jehož hlavní předností má být schopnost vázat léčivo v přirozeně vytvořené dutině. Tedy uzavřít v ní cytostatikum, aby nemohlo jinde v těle škodit. Jejich objev se však bohužel zatím neposunuje. „Projekt teď čeká na novou injekci, jak ve formě finančních zdrojů, tak těch lidských. Každopádně hledání cílené léčby, co nejúčinnější, a hlavně co nejbezpečnější, je rozhodně hlavní otázkou 21. století,“ říká profesor René Kizek.

V Česku spadá 60-70 % žádostí o klinické hodnocení léku právě do onkologie
Ne všechny iniciativy, které se v oblasti vývoje léčby rakoviny objeví, tedy dojdou do zdárného konce, nejčastěji z důvodu nedostatku financí. Tím hlavním důležitým bodem, přes nějž je nutné se dostat, je totiž klinické zhodnocení léku. Jedná se v podstatě o několikaletý výzkum v podobě systematického testování léku na pacientech, předtím, než je léčivo uvedeno na trh. Cílem tohoto postupu je prokázání kvality, účinnosti, a hlavně bezpečnosti použití. V České republice se ročně předloží kolem 380 žádostí o klinické zhodnocení za rok, největší podíl spadá právě do oblasti onkologie a hematoonkologie. „Hodnocení v onkologických či hematoonkologických indikacích tvoří 60 až 70 % všech předložených žádostí. Většina žádostí o klinické hodnocení je povolena či schválena, ročně je přibližně 8 % žádostí z celkového počtu staženo ze strany zadavatele, většinou pro nedostatečnou dokumentaci či nedostatečná data, či zamítnuto. Těchto 8 % je však z celkového počtu předložených žádostí, nejde pouze o klinická hodnocení v hematoonkologii či onkologii,“ uvádí Hana Pavlíčková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který žádosti posuzuje.
„Mezi největší trendy léčby v onkologii či hematoonkologii patří u nás v současnosti biologická léčba, vylepšená chemoterapie, v posledních letech rovněž cílená léčba. Ta je ušitá pacientům na míru, přesně se vyšetří mutační status pacienta a na tuto mutaci je léčba přímo zacílena. Zároveň se jedná o imunomodulační léčbu, při níž je vstupním materiálem pro výrobu léčivého přípravku nádorová tkáň pacienta. Takový přípravek by pak měl vést k posílení jeho imunitní odpovědi proti nádoru,“ dodává Pavlíčková.

ČTK