Reklama

Nepříjemné emoce

Stejně jako v případě tělesné bolesti existuje i v oblasti emocí široký rejstřík obtěžujících a nepříjemných emočních stavů a pocitů, které nepřijímáme a od nichž zůstáváme odříznuti. To je často příčinou základní rozštěpenosti naší mysli a mohou se tak vytvářet hluboké psychologické konflikty v našem životě. Pocity zranitelnosti, osamělosti, nepohody, úzkosti k nám čas od času přicházejí coby součást životní zkušenosti. Jak často však jmenované pocity přijímáme?

Máme ve zvyku na nepříjemné emoční stavy reagovat stejný způsobem jako na nepříjemné vjemy tělesné. Když například vyvstane pocit osamělosti, nepřijímáme jej. Pociťujeme vůči němu odpor, zavrhneme jej a snažíme se od něj oddálit. Kolik z toho, co v životě děláme, je jednoduše snahou vyhnout se osamělosti či nudě. Neochota být s danou zkušeností a zažít ji plně nás vždy vede k natahování se a k uchopování něčeho jiného. O kolik jednodušší by bylo prostě si dané pocity připustit a nechat je vyvstávat a pomíjet bez vzdorování či odporu.

Jedním z nejobtížnějších emočních stavů, s kterým se setkáváme, je pocit nebezpečí, zranitelnosti. Co by bylo, kdybychom se naprosto otevřeli? Domníváme se, že kdyby nás ostatní spatřili takové, jak se sami známe, nemilovali by nás či nerespektovali, že by nás ostře odsoudili, že bychom ztratili všechny své přátele. Strach plynoucí ze zranitelnosti nás vede k tomu, že si vytváříme jistý obraz sebe, kterým se světu prezentujeme, a to takový obraz, o němž doufáme, že bude přijat a milován. Onen obraz stavíme vně před sebe, zatímco temné, zamžené a nepřijatelné stránky nás samých se ukrývají za ním.

Když prozkoumáme strach z toho, že nás budou druzí odsuzovat, že nás nebudou přijímat, zjistíme, že prožívaný strach nemusí mít původně co dělat s druhými lidmi; místo toho souvisí s naší neochotou zakoušet jisté pocity a emoce. Jsme to my, kdo sami sebe odsuzujeme, nepřijímáme se a nemáme rádi.

Jestliže se nám povede umožnit si procítit zranitelnost a nebezpečí v okamžiku, kdy vyvstávají, jestliže dokážeme být sami sebou bez jakéhokoliv předstírání, nalezneme velkou vnitřní sílu. Nastane to přesně v ten okamžik, kdy připustíme svou stinnou stránku, kterou jsme před sebou ukrývali a udržovali v tajnosti jako pod brněním. Pak můžeme vydechnout poněkud volněji. Začneme otevírat dveře soucitu vůči sobě i vůči lidským poměrům.

Reklama

Zdroj: Hledání srdce moudrosti - Učebnice budhistické meditace - Joseph Goldstein, Jack Kornfield, Alternativa

Reklama

Komentáře

larry01 (St, 16. 8. 2006 - 15:08)
tak to je pekne zavadzajuce!! urcite pri istych pocitoch je lepsie nechat ich v sebe prebehnut volnym priechodom, ale to nie je mozne pri vsetkych. Kazda negativna emocia sa zivi a rastie tym, ze ju v sebe udrziavame a poddavame sa jej. Ona v nas rastie a zaplavuje celu mysel ako tien, ako cerv, ktory zatemni vsetko ostatne, aj pozitivne, co v nas ostane. Cim dlhzie ju v sebe nechame zivit a cim viac sa nou zaoberame, tym je silnejsia a vacsia je. Az nakoniec nas uz pomaly nic nerozveseli, padame do derpesii, ludia to citia, hoci len podvedome, zle citia, ze nie ste dobre naladeny a budu sa vam vyhybat, cim sa dostanete do samoty a budete sam so svojou negativnou myslienkou. Tak to je, mile damy a pani. Pozor na vsetky negativne myslienky! Beru nam zivotnu energiu a dovedu nas v extremnom pripade k samovrazde... A to nehovorim o tom, ze negativne pritahuje len dalsie negativne!
richard (Pá, 26. 10. 2007 - 14:10)
myslím, že člověk se přirozeně brání bolesti, ať už je psychická či fyzická. Člověk není schopen přijmout svou bolest, pokud je opravdovou bolestí. Bolest je něco, co je nesnesitelné, něco z čeho se přirozeně snaží dostat ven.
Robert (St, 7. 5. 2008 - 09:05)
Larry01, s tím co píšeš souhlasím, ale nedokončil jsi úvodní myšlenku. Co s těmi pocity, kterým nedáš volný průchod?
Tlapka (Út, 4. 8. 2009 - 16:08)
Pokud mám nějaké trápení, mohu se snažit na ně zapomenout. Ale nejhorší je neuroza tělesná: Kousání na kůži,trnutí ve svalech, šimrání v žaludku, nespavost, neschopnost ani sedět, ani ležet, ani chodit.
sdfg (Út, 2. 1. 2018 - 23:01)
Vpád technologií do života a soukromí lidí. Sociální sítě nás paradoxně čím dál více odcizují, u dětí i dospělých zaznamenáváme zřetelný úbytek emocionality i tvořivosti.“

Říká kandidát na prezidenta Fischer.

Emoce a dnešní doba,spousta bombardování emocemi ve zprávách,snaží se upoutat i negativními emocemi,ty působí ihned,metoda šoku,nebezpečí,úleková reakce,udrží sledovanost,vzbudí okamžitě zájem,nemají dlouhého trvání,ale pachuť zůstává,vlastně nejsou naprosto v ničem důležité.

Trvání emocí-důležité aby trvali kladné emoce,mají dlouhé trvání,to dobré si člověk uchovává,nepotřebuje se jich zbavit jako negativních,ale v reálném pseudo-virutálně-zpravodajském světě negativních emocí je brzy zapomene,vygumují mu je emoce rychlokvašné-fakově-newsní a krátkorobě negativní.
Řešení (St, 3. 1. 2018 - 08:01)
Vpád technologií do života...Nedívat se na televizi - jen na filmy a seriály, které si člověk vybere. Zprávy číst filtrovaně na internetu.
Reklama